Římskokatolické farnosti
Býšť, Dašice, Sezemice
Provizorní farní stránky
25. neděle v liturgickém mezidobí C / Schvaluje Ježíš tunelování? (A.Scarano)
Texty a úvahy
Petr Borský
18.09.2010 23:38:53

1. čtení
Am 8,4-7

4Slyšte to vy, kteří šlapete po nuzném, utlačujete chudáky země! 5Říkáte: „Kdypak už bude po slavnosti novoluní, abychom mohli prodávat obilí, kdypak již bude po sobotě, abychom mohli otevřít sýpky, zmenšovat míru, zvyšovat cenu, užívat podvodných vah, 6chudáka kupovat za peníze, nuzáka za pár opánků - i nejhorší obilí prodáme.“ 7Při chloubě Jakubově Hospodin přísahal: „Navěky nezapomenu na žádný jejich skutek!“

Amos působí v severním království v době ekonomické prosperity (kolem r. 750 před Kristem). A ruku v ruce s blahobytem se objevil neduh utlačování chudších ze strany majetných.

Mezizpěv
Žl 112

Odpověď: Chvalte Hospodina, který povyšuje chudého.
Nebo: Aleluja.

Chvalte, Hospodinovi služebníci,
chvalte jméno Hospodinovo!
Buď velebeno Hospodinovo jméno
nyní i navěky!

Povznesen je Hospodin nade všechny národy,
nad nebesa jeho sláva.
Kdo je jako Hospodin, náš Bůh,
který trůní na výsosti
a shlíží dolů na nebe i na zem?

Slabého zdvihá z prachu,
ze smetiště povyšuje chudého,
aby ho posadil vedle knížat,
vedle knížat svého lidu.

2. čtení
1 Tim 2,1-8

1První věc, ke které vybízím, je tato: ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné za všecky lidi, 2za krále a všechny, kdo mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný, v opravdové zbožnosti a počestnosti. 3Tak je to dobré a milé Bohu, našemu spasiteli. On chce, 4aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy. 5Je totiž jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš, 6který vydal sám sebe jako výkupné za všechny. To bylo zjeveno ve svůj čas; 7a já jsem byl ustanoven za hlasatele toho a za apoštola - to mluvím pravdu a nelžu - za učitele víry a pravdy mezi pohany. 8Přeji si tedy toto: všude se mají muži modlit tak, že budou zvedat čisté ruce bez hněvu a sváru.

Tady je zásadní výpověď: Bůh chce, aby všichni lidé došli záchrany, života v plnosti. Tato věta je základem naší naděje, že Bůh dává každému člověku možnost dojít spásy, někdy třeba cestami tajemnými. V každém případě však platí, že jedině skrze Krista je možné dojít záchrany – a to platí i o těch, kdo spolupracují s Boží milostí (tajemně působící v srdci), ačkoli nepoznali výslovně evangelium.

Zpěv před evangeliem

Aleluja. Ježíš Kristus stal se chudým, ačkoli byl bohatý, abyste vy zbohatli z jeho chudoby. Aleluja.

Evangelium
Lk 16,1-13

1Ježíš řekl svým učedníkům: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že prý zpronevěřuje jeho majetek. 2Zavolal ho a řekl mu: 'Co to o tobě slyším? Slož účty ze svého správcovství! Správcem už dál být nemůžeš.' 3Správce si řekl: 'Co si počnu, když mě můj pán zbavuje správcovství? Kopat neumím, žebrat se stydím. 4Už vím, co udělám, aby mě lidé přijali k sobě do domu, až budu zbaven správcovství.' 5Zavolal si dlužníky svého pána, každého zvlášť, a zeptal se prvního: 'Kolik jsi mému pánovi dlužen?' Odpověděl: 'Sto věder oleje.' 6Řekl mu: 'Tady máš svůj úpis, honem si sedni a napiš padesát.' 7Pak se zeptal druhého: 'Kolik ty jsi dlužen?' Odpověděl: 'Sto korců pšenice.' Řekl mu: 'Tady máš svůj úpis a napiš osmdesát.' 8Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Děti tohoto světa jsou totiž k sobě navzájem prozíravější než děti světla.
9A já vám říkám: Získávejte si přátele nespravedlivým mamonem, abyste - až ho nebude - byli přijati do příbytků věčných. 10Kdo je věrný v maličkosti, je věrný i ve velké věci, a kdo je v maličkosti nepoctivý, je nepoctivý i ve velké věci. 11Jestliže jste tedy nebyli věrní v nespravedlivém mamonu, kdo vám svěří pravé bohatství? 12Jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše? 13Žádný služebník nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“

Poselstvím podobenství o nepoctivém správci je prozíravost (nepoctivost slouží jen k „okořenění“ příběhu). Toto téma je pak dále rozvedeno a aplikováno (v. 9-13): majetek máme investovat prozíravě, tj. vynaložit ve prospěch bližních (tím se získávají přátelé). Toto „prozíravé jednání“ je „věrností“ v malém (přívlastek „malé“ označuje „pozemské bohatství“, „velké a pravé“ bohatství je poklad v nebi). Takové jednání „pro druhé“ však vyžaduje svobodu od majetku: kdo je spoután majetkem, nemůže jej „dávat“ druhým, tím pádem nemůže ani Bohu sloužit. Sloužit Bohu totiž znamená sloužit druhým: sloužit druhým svými hmotnými dary.

K hlubšímu porozumění textu

Zatímco Lukášova patnáctá kapitola (tři podobenství „o radosti z nalezení“) zdůrazňuje Boží iniciativu při hledání „ztraceného“, šestnáctá kapitola spíš vyzdvihuje lidskou odpověď a odpovědnost. Hlavním tématem tohoto podobenství je vztah k majetku, přesněji řečeno „prozíravé“ využívání majetku. „Vztah k majetku“ se objevuje i v následujícím podobenství o boháči a Lazarovi.

1-8 Nejprve je důležité si uvědomit, že máme před sebou podobenství: v podobenství se nemáme snažit „rozšifrovat“ všechny prvky a detaily, protože leccos se uvádí jen pro dokreslení příběhu. Podobenství není alegorie, kde se každý prvek „může přeložit“ a převést na duchovní rovinu. Budeme-li mít na mysli tuto jednoduchou poučku, nevzniknou nám problémy s „nepoctivostí“ onoho služebníka: tato nepoctivost není centrální myšlenkou podobenství (pán pochválil prozíravé jednání, a ne nepoctivost). Zmínka o nepoctivém jednání slouží jen „k okořenění“ příběhu, který se tak stává zajímavější a přitažlivější.
Kopání a žebrání představují činnosti, které se ve společenském žebříčku nacházely jen nad otrockým stavem.
Sto věder oleje činí asi 3.500 litrů, roční výnos velmi rozsáhlého olivového háje. Sto korců představuje přibližně polovinu úrody pozemku o rozloze 81 hektarů (tedy 0,81 km2).Takový pozemek je asi 20 krát tak velký jako průměrné pole jedné rodiny. Tento správce tedy jedná s „velkopodnikateli“, ne s běžnými lidmi.
9-12 Téma „prozíravosti“ je pak dále rozvedeno a aplikováno (v. 9-13): majetek máme investovat prozíravě, tj. vynaložit ve prospěch bližních (tím se získávají přátelé). Tak je dárce odměněn přijetím do věčných příbytků (v podobenství o Lazarovi je to konkretizováno jako přijetí u Abraháma, v podobenství o tzv. marnotratném synu je to přijetí u otce). Toto „prozíravé jednání“ je „věrností“ v malém (přívlastek „malé“ označuje „pozemské bohatství“, „velké a pravé“ bohatství je poklad v nebi).
Pojem „nespravedlivý mamon“ působí potíže vykladačům. Zřejmě se tu používá přívlastek „ne-spravedlivý“, aby se myšlenkově propojil tento verš s podobenstvím (o nespravedlivém správci) a poučením ve v. 10: „Kdo je věrný v nejmenší věci, je věrný také ve velké; kdo je v nejmenší věci nepoctivý (dosl. nespravedlivý), je nepoctivý/nespravedlivý i ve velké.“ Je zřejmé, že ve spojení „nespravedlivý mamon“ užitý přívlastek „nespravedlivý“ má jiný smysl než ve dvou předchozích výskytech (v. 8.10). Zde tu už nejde o nespravedlivě nabytý majetek, případně o majetek, který vede k nespravedlnosti (a svádí k lakomství – tak Fitzmyer), ale o majetek ne-pravý: přívlastek „nespravedlivý“ se má vhodněji přeložit jako ne-pravý, jak naznačuje pokračování verše. Do protikladu je totiž postaven majetek ne-pravý (nezajišťující život) s bohatstvím skutečným (Boží, darovaný po ukončení pozemské pouti). Takový překlad slova „nespravedlivý“ není svévolný, ale opírá se o židovské pozadí (viz Jan 7,18: „Kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti/nespravedlnosti.“). Z toho je pak jasné, proč je „nepravé“ bohatství označeno přívlastkem „nejmenší“ (v. 10). A takový pozemský majetek se dá nazvat také „cizí“, protože nám skutečně nepatří (vždyť pomine) – na rozdíl od bohatství v nebesích.

13 Takové jednání „pro druhé“ však vyžaduje svobodu od majetku: kdo je spoután majetkem, nemůže jej „dávat“ druhým, tím pádem nemůže ani Bohu sloužit. Sloužit Bohu totiž znamená sloužit druhým: sloužit druhým svými hmotnými dary.
Závislost na penězích je pak předmětem ostrého pokárání farizeů (v. 14-15).

Společné rysy prvního čtení a evangelia

Vztah k majetku: hamižnost, podvádění, okrádání bližního. Druhá část evangelia (v. 9-13) pak předkládá způsob, jak správně zacházet s hmotnými dary.

K úvaze

A tak se zdá, že tuneláři se sice nemohou odvolávat na nějaké státní zákony (legitimně interpretované), ale přece jen se mohou opírat o… Zákon nový, tedy o Bibli. Vždyť Bible vychvaluje toho nepoctivého služebníka, ne? Ten služebník se vlastně ukázal jako předchůdce novodobých tunelářů: nebyl však potrestán, ale naopak oceněn.
Při bližším a „poctivém“ pohledu však objevíme, že takový výklad by byl proti celkovému učení Bible a, koneckonců, proti všeobecně uznávaným zásadám mravního jednání. Ježíš nevyzdvihl onoho služebníka pro jeho nepoctivost, ale spíš pro jeho prozíravost. V kritické situaci se nenechal přemoci poraženectvím a duchem skleslosti, ale popřemýšlel, jak dál. Uvedl do pohybu své mozkové závity a promyslel dokonalý plán. Zřejmě i předtím promyšleně zneužíval cizí majetek, jenže teď překonal sebe sama a byl za to dokonce pochválen svým pánem. Tak jako předtím se dokázal prosadit, tak i v nové „kritické“ situaci. Jeho promyšlené, chytré a důmyslné jednání je právě tou vlastností, která tolik „fascinovala“ pána: tato důmyslnost byla oceněna, ne nepoctivost či krádež.
A tato promyšlenost je nám kladena jako „vzor“. Pokud nás onen služebník tolik neinspiruje k prozíravému a promyšlenému chování, tak si vezměme jiné příklady, ze současného světa. Stačí otevřít noviny a… narazíme na mnoho „správců“ majetku, kteří se zřejmě nechali inspirovat naším prozíravým správcem. Jednoznačné odsouzení takové nepoctivosti (a možná i rozhořčení) nám nemusí zavírat oči, abychom dokázali vidět, čím se můžeme nechat od nich inspirovat: promyšleností, chytrostí, prozíravostí. A stejně jako „ten náš služebník“, i tito dokážou využívat majetku k navázání „vhodných“ a prospěšných přátelství. Takoví „zloději“ (ať už větší či menší) to mají většinou „promakané“ (pokud jsou dobrými zloději). Pokud by Ježíš žil v České republice v současné době, tak by možná postavil „tuneláře“ do role onoho správce. A opět – Ježíš by nevyzdvihl nepoctivost, ale spíš promyšlené a „promakané“ jednání.
A z takových lidí si můžeme vzít příklad a jednat stejně tak prozíravě, promyšleně. Co to konkrétně znamená? Dnešní doba nás učí, že majetek „se má investovat“ (a to je koneckonců i zásadou toho služebníka). Majetek se má správně investovat, důmyslným způsobem: proto tolik poradenských kanceláří. A my můžeme vsadit na jinou kancelář, možná ne tak výdělečnou jako ty „špičkové“, ale přesto garantující jistou budoucnost. Tato kancelář asi nenabízí tak atraktivní a výnosné zisky, ale přesto jsou to zisky, které moli nerozežerou a zloději neukradnou… a nevytunelují.

K reflexi

1. Vyhledej další biblická místa uvedená v Bibli pod čarou: tak můžeš získat lepší pochopení textu!
2. Modlil ses někdy za politické představitele?
3. Využíváš opravdu prozíravě svůj majetek? (Ne ve smyslu „vypočítavého“ zacházení, ale spíš v duchu Ježíšových slov.)
Neinspiruje tě toto podobenství k větší „prozíravosti“? A jakou konkrétní formou?

Zobrazit k tisku - vše
Zobrazit k tisku - pouze obsah bez nadpisu
Prožíváme...
Liturgické mezidobí
„Služte Hospodinu s radostí.“