Římskokatolické farnosti
Býšť, Dašice, Sezemice
Provizorní farní stránky
Náboženství a předsudky
Texty a úvahy
Petr Borský
09.09.2010 22:15:40

Dříve patřila výuka náboženství k běžným věcem, nad kterými nikoho nenapadlo se pozastavovat. Dnes jsou někteří rodiče nabídkou výuky náboženství jejich dětem přinejmenším zaskočeni. Tento předmět jim totiž nějak nezapadá do představy o radostném životě jejich dětí. 

Víra a předsudky
Kolem výuky náboženství totiž v dnešní panuje době spousta předsudků. Není divu. Vždyť halda všelijak pokřivených názorů zatěžuje pohled mnohých lidí na křesťanství jako takové. Leckteré pocházejí z doby komunistické totality, kdy vládnoucí strana nemilosrdně potlačovala jakékoliv projevy odlišných názorů. Křesťanství, které bylo s jejich zločinnou ideologií obzvláště neslučitelné, jim pak bylo skutečným trnem v oku. Proto neváhali vytáhnout proti němu ty nejtěžší kalibry svých zbraní. Zatýkání, věznění a mučení kněží, řeholníků i aktivních laiků představovalo pro postižené i jejich blízké obrovské lidské utrpení. Ještě větší spoušť však napáchaly zbraně jiné: zbraně v podobě lží, pomluv a chytře volených polopravd, šířených z novin a propagačních plakátů, z rádia, filmového plátna a později i z televize, z učebnic vlastivědy, dějepisu a občanské nauky, z ústavů a kateder marxismu-leninismu, takže jim neunikl takřka nikdo a jejich dopad na národ byl vskutku drtivý. Je možné mluvit o skutečném hrdinství, když někdo této propagandě dokázal nepodlehnout. Jejím důsledkem však nebylo, jak si mnozí lidé myslí, vykořenění víry, ale pouze náhrada jedné víry vírou jinou – namísto víry v Boha přijali lidé víru v Jeho neexistenci. Tuto novou víru provázela spousta různých pověr, z nichž některé se postupem času vytratily, třeba ta o nadpřirozených schopnostech J.V.Stalina, jiné mezi lidmi kolují dodnes. Tak si třeba mnoho lidí dodnes navzdory zjištěním historiků myslí, že křesťanství je uměle vytvořenou doktrínou. Jiná pověra říká, že křesťanská morálka nějak omezuje lidskou svobodu, či dokonce, že život v duchu křesťanských hodnot je nudným suchopárem. V souvislosti s výukou náboženství pak obvykle panují představy o bezduchém vtloukání předepsaných pravd do hlav nebohých žáčků či o neochotě katechetů zabývat se zvídavými dotazy svých svěřenců.

Ukvapená rozhodnutí
Čím dál tím uspěchanější doba posledního století nás mnohdy dotlačila do ukvapených rozhodnutí, kterými jsme se ve jménu pokroku až příliš snadno odpoutali od často staletých tradic. Důsledky takových kroků jsme však, bohužel, pocítili až příliš pozdě. Po válce se náš národ rozhodl dát důvěru komunistům, jejichž učení převracelo naruby dosavadní hospodářské a majetkové poměry. Důsledky tohoto rozhodnutí všichni známe. V budovatelském nadšení a za podpory hesla o poroučení větru a dešti byla provedena nesčetná rozhodnutí o úpravách vodních toků, které drasticky zasáhly do jejich po staletí přírodními procesy modelovaných koryt. Výsledkem těchto úprav jsou mimo jiné ničivé povodně, jaké známe z posledních let. Rozhodnutí, kterým odmítáme křesťanství a jeho hodnoty, jež formovaly lidi desítek generací před námi, vede nutně k rezignaci na morální odpovědnost člověka vůči druhým lidem. Výsledky můžeme pozorovat všude kolem. Ztráta vzájemné úcty mezi lidmi, bezohledná honba za úspěchem a majetkem, všudypřítomná korupce, nárůst kriminality, nekázeň a násilí ve školách, rozpadlé rodiny, nešťastní a zoufalí lidé. Často právě ti lidé, kteří si mysleli, že křesťanství a jeho nauka stojí v cestě jejich štěstí.

Znalost osvobozuje
Je zřejmé, že bychom se měli vyvarovat ukvapených rozhodnutí činěných jen na základě falešných a mnohdy záměrně vytvářených předsudků. A také bychom měli pamatovat, že znalost našich vlastních kořenů, ke kterým křesťanství zcela nepochybně patří, nás nebude nikterak svazovat. Naopak, poskytne nám podklady k vytvoření vlastního názoru na mnohé z kapitol našich dějin, které byly proradnými režimy dvacátého století záměrně zatemňovány. A co je ještě důležitější, poskytne nám prostor ke svobodnému uspořádání vlastního života nezávisle na veškerých rušivých vlivech, které se nás snaží připravit o to nejcennější – o pocit skutečné vnitřní radosti.

Zobrazit k tisku - vše
Zobrazit k tisku - pouze obsah bez nadpisu
Prožíváme...
Liturgické mezidobí
„Služte Hospodinu s radostí.“